Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu
played
Dnes, krátce po probuzení mi volal Nalim26. Zahřměl: co děláš!? Odpověděl jsem: nic, ale eště to nemám hotový. Chvilka ticha....napínavé. A pak spustil dlouho neutuchající lavinu povelů, příkazů, nařízení, rozkazů, úkolů, povelů a jiných dalších instrukcí, ze kterých jsem jen pobral, že si mám připravit větší svačinu na celý den, dostatek tekutin, pořádné boty, náhradní ponožky, kdyby jsme se zmáchali, šátek, nůž, teplejší oblečení, kdyby jsme se zdrželi do pozdních večerních hodin a že nemám zapomenout na čelovku nebo baterku. Zapomněl jsem. Wigo bylo staženo, a šup za volant, vyzvednout kolegu a honem do lesů. Jak z uvedeného vyplývá cesta byla absolvována v kombinaci rychlý geopovoz a vlastní rychlé nohy. Od vozu jsme vyráželi nikoliv rekreačně vycházkovým, ale vojensky rázným krokem. No spíš to bylo jako by nás někdo pronásledoval a chtěl sežrat. Na třetím kopci se mi povedl nebývalý majstrštyk, zbořil jsem já pako cartridge a již jsem jí neprobral. Stáhnout jí znova a zopakovat si již zablokované nemělo význam. To byla moje blbost, mám čumět co mačkám. Zbytek jsme tedy s Nalimovou značnou obezřetnostíjiž dohráli s jedním telefonem do zdárného konce již za tmy tmoucí v poměrně silném větru. Domů jsem se vrátil utahanej jak kotě, nožičky ošoupané až pod kolena a strhanej jak šňůra od splachovače. Nebojím se napsat zcela dobitej. Přesto ten vejlet za to stál, sice poněkud extrémní, ale FTF. Děkuji za možnost poznání a pozvání do krásné podzimní krajiny.
Jarda Slíďák