Part 3: ITZ #02 - Amazing Geo-Minirace
played
Ráno jsem se probudil a když jsem viděl to pěkné počasí, tak jsem si najednou řekl, že by to byl ideální den na ještě jeden instantní závod, dokud ještě slunce zapadá nějak rozumně pozdě. Stáhnul a vytisknul jsem tedy vše potřebné a v 11:00 jsem vystartoval z úvodních souřadnic.
Opět jsem hrál na Oregonu i Samsungu, tentokrát to už ale tak hladce neprobíhalo. Obzvlášť se mi líbila šibenice. Při hraní na dvou strojích jsem hádal dvě slova paralelně, jedno odhadl, druhé taky, vypadalo to tedy na pohodičku, ale to jsem ještě netušil, že šibenice bude pro Oregon konečnou stanicí. V polovině se najednou vypnul, reload končil opětovným vypnutím, a tak jsem po třech pokusech použil kód k nahrání před šibenicí. Další slovo jsem věděl skoro hned, tak vyplňuju, vyplňuju, a když jsem donesl poslední písmenko, tak opět crash a opět vypínání při reloadu. Mezitím jsem měl na telefonu už dávno dohráno a nechuť to zkoušet na Oregonu potřetí (pravděpodobně se stejným výsledkem) mě přiměla dojet závod už pouze na telefonu.
Tím se z toho však pro mě stala opravdu pětková obtížnost, protože po zkušenostech z ITZ #03, kde mi baterka stačila do 2/3 jsem tedy byl nucen maximální efektivitě. GPS jsem tedy zapínal jen na stanovištích a také mi naštěstí hodně časově pomohl Fast Forward.
Ten jsem dal na tři pokusy (reloadem přes kód před plnění), což mi hodně připomnělo film Na hraně zítřka (mimochodem doporučuji):
První pokus (rychlá chůze): smrt, 10 bodů, 15, smrt, smrt, 5 bodů, smrt, game over.
Druhý pokus (běh): 10 bodů, 15, 20, 25, 35, 40, smrt, game over.
Třetí pokus (poklidná procházka, když už člověk ví, kudy má přesně jít): 50 bodů a Fast Forward.
Poslední část už byla v pohodě, jen toho trpaslíka sem na první pokus minul, takže když jsem dojel na již známou křižovatku, ani jsem to nedojížděl a střihl si okruh rovnou ještě podruhé, tentokrát už s jeho nalezením.
Nejvíc mě ovšem pobavilo asi finální setkání s Philem. Po požádání o první kód, co jsem dostal, mi na první kód z třetí i z první cartridge řekl, že to není správně. Nic jiného jsem neměl, tak jsem se holt musel spokojit s 3. místem a Phil "ušetřil" milion dolarů. Takže takhle ty soutěže vlastně ve skutečnosti fungují. 
No naštěstí jsem se alespoň dozvěděl, kde hledat finální keš, tak jsem se pro ni (ještě přes pár dalších geo-zastávek) mohl vydat a celou hru úspěšně dokončit v 19:19 zalogováním do pěkné keše. Telefon nakonec skončil na 12%. 
Díky tedy za druhý tajný závod. Tentokrát trasa vedla sice jen po místech, která už jsem předtím navštívil, ale to nevadilo, rád jsem se na ně zase podíval. I jsem si před závodem správně tipnul dvě ze tří míst, kudy to určitě povede. Jen na ten Říp nějak nedošlo, a to jsem si ke konci už myslel, že tam bude na tuty cíl. 
Díky, bylo to opět prima, dávám FP a budu se těšit na čtvrté pokračování. 