Sport v Benatkach #9 - BMX / Motocross
played
Dnes jsem měl nějakou práci v Lomnici nad Popelkou. Cesta tam a zpět z Plzně není krátká. Navzdory tomu jsem si na zpáteční cestu vytipoval pouze dvě kešovací zastávky a jen jedna nakonec byla úspěšná.
Tato byla druhá. Zdejší wherigo jsem si vybral proto, že cartridge, kde se závodí s časem mám rád. Odehrál jsem jich už spoustu. Namátkou zmíním tu pro mne první, tedy [MarHanovy schody] (visit link) No a také vzpomínám na [KRKONOSSKE CASOVKY - Jelenka] (visit link) kde jsem se i jako běžec mohl směle poměřit s cyklisty. Tady je to ovšem něco úplně jiného. Když jsem trasu viděl a viděl i časový limit, bylo mi jasné, že to se opravdu nedá. Ale vše jsem si pohlédl. Zbrusu nová startovací rampa je oproti té starší velmi příkrá. Já si ale chtěl projít stanovenou trasu, nicméně velmi brzo se mi dostalo informace, že jsem časový limit překročil. To se opakovalo i při pokusu o běh. Na místě ale jezdili dva mladíci a s terénem si rozuměli znamenitě. Vycítil jsem šanci a zeptal se jich, zda mají nějakou zapínací kapsu. Že bych jim poskytl svůj telefon. Jeden nesouhlasil, ten druhý (mimochodem velký sympaťák) svolil. Dal jsem mu telefon a tento borec trať projel za 50 vteřin! Byla to krása, ale ukázalo se, že cartridge průjezd cílem nezaznamenala 
. Mladík viděl moje zklamání a mile mne překvapil tím, že se po vydýchání odhodlal ještě k jednomu pokusu. Říkal jsem mu, ať jede na pohodu, že má dostatečnou rezervu. To byla exhibice - jízda po zadním kole, efektní triky ve skocích. V cíli gratulace a souřadnice finále. Poděkoval jsem a rychle se loučil, neboť začínalo pršet. Cesta pro finále byla poněkud složitější nejen kvůli obilí, ale zejména hustému dešti. Úplně promočený a zabahněný jsem došel do cílové lokality a tam zjistil, že koordináty mne vedou do oplocenky! Evidentně se zde nedávno kácelo. Abych se vešel do poslední zóny, bylo třeba plůtek přelézt (v rohu je naštěstí žebříček). Až takto jsem se do zóny dostal a získal poslední nápovědu. V rozsahu 15 metrů se však nevyskytuje nic, na co by se dalo lézt. Docela by mne zajímalo, kam se logovali předchozí letošní lovci. Přelezl jsem plůtek zpět a na okolních stromcích se snažil zahlédnout keš. Nejednalo se o vhodné exempláře k lezení, přesto jsem se na dva z nich pokusil vylézt. Nic jsem však nenašel. V hustém dešti jsem pak dalších pokusů zanechal a frustrovaně se vrátil zpět k BMX areálu. DNF mne mrzí, keš si dávám do sledování a jsem zvědav na následovníky. Když se na fotomapách koukám na starší snímky tak vidím, že okolí finále se od publikace opravdu dosti změnilo (holina místo lesa). Na wherigo.com si cartridge odemykám, neboť příslušný kód jsem díky šikovnému cyklistovi získal.