Scooby-Doo leti na Mesic
played
Dnes jsme si udělali s Myšičkoukrysou další výlet na zasněžené říčansko a sbírali jsme chybějící z keše z minula.
Dnes jsme to směrem vzali od Úval přes Hradešín pro Autism kešku V, do Babic na Babický les a Čtyřlístek. Pak jsme vyrazili do Mukařova na Sokol a finálku jedné mysterky, která sem zrovna vycházela. Takže odlov dva v jednom. Po odlovu Oddílového srubu a Z.O.S. Mukařovského lesa jsme chtěli jet Říčan. Ale cestou jsem zastavil Myšičcekryse na Kámen prince Joana 8 a když už jsme tu byli. Tak jsme si stáhli oba dva v terénu cartridge a pustili je na dvou telefonech současně a úplně neplánovaně vyrazili na wherigo, že to zkusíme. To jsme netušili, že to na sebe navazuje až do konce. Wheriga máme rádi, tak jsme se těšili. Začátek byl fajn, nic dlouhého a kvízy nás bavily. Jenže pak přišly na řadu orienťáky na světové strany. A to bylo peklo. Ne že by nám dělaly problém světové strany, to ne, ale technika vůbec nespolupracovala. Takže zatímco jeden z nás už prošel dávno zónou, druhý který stál vedle něj pořád nic. Takže každou zónu na střídačku jeden z nás prošel asi desetkrát, dvacetkrát, aby mu to na dvacátý pokus pogratulovalo buď na tom stejném místě, kde to hned píplo prvnímu nebo o 10 metrů úplně jinde. To že úkoly byly typu: jdi 30 metrů skrz roští někam, byl jen detail. V jiném terénu by to byla jinak zábava. Dohledávání keší na zasněžených smrčcích byl letterbox sám o sobě. Od druhé poloviny už Myšičcekryse přestala do té doby perfektně fungující GPSka spolupracovat úplně a původně zábava se stala utrpením. Tak jsme se těšili, až to celé skončí.... Z běhů nebylo nic, protože se tam zrovna připletli mudlové se smečkami psů. Nakonec se nám moc líbila poslední hra, ale s těmi problémy se zónami to bylo další peklo. Stage se startující raketou musela být parádní, když fungovala. Tak nakonec jsme se skoro za tmy do konce zdárně propracovali. I přes ty šílené problémy si tohle zaslouží oba palce nahoru a virtuální bodík.
Díky za super wherigo.