Po stopach vcel
played
Naše třetí wigo. Zde jsme opravdu poznali možnosti této technologie nabité předměty a úkoly. Keška má vtip a filipa a šlapala spolehlivě, preventivně postupně ukládám. Počasí bylo jarní a příjemné. Docela jsme se zasekli na louce, kde ne a ne najit všechny kytičky - opravdu pampeliška byla na malinkém flíčku a lítali jsme zde snad půl hodiny. Trochu mě mrzí na tom celém, že místo kochání se rozhledy jsem čučel do telefonu. Nejmilejší byla přitomnost skutečné jarní včelky, která v zóně včela vždy (třikrát) přilétla fyzicky :o. Děti byly klidné a zasloužila si pochvalu zvláště nejmenší Eli, která trpěla i prodírání se houštinami při hledání vody, vzali jsme to jaksi oklikou přes 6 a skoro 8. Tu jsem ochutnal preventivně, přeci nedáme včelce eklhaft - a dobrá:-) Vodu jsem musel řešit na třikrát ...
Rozzuřeného jsme dali asi na poslední pokus a následoval lochec:-) Krásné:-) Zadávání odpovědí by mohlo být výběrem téměř vždy, přeci jen se zvýší lovitelnost i pro menší účastníky. Nemít kluka, který vypomáhal tak bychom tam byli i nyní... Bodíky na konci skákaly bez zádrhele a krabička nalezena přímo z wiga a na pohodu.
Celkový dojem je suprový a takto kvalitně udělané wigo mě nadchlo, myšlenka, vtip meziúkoly... paráda.
Děkujeme.