Ad Mortem Festinamus
played
O tuhle kešku jsem se už sám jednou pokoušel v roce 2018. Tehdy jsem uběhl 2/3 tratě, takže bylo jasný, že nemá smysl to zkoušet znovu dřív, než budu s celým týmem.
Dneska jsme míříli na soustředění v orienťáku do Skokov, tak jsme se po cestě zastavili v Příhrazech, abysme si vyzkoušeli, jaký to je, kdyby jsme to běželi ve dvou. Já jsem rozbíhal, Ája na mě čekala v půli trati. Jemně pršelo, bylo dost dusno, takže po pár rychlejch krocích jsem přešel do chůze, ono do těch schodů se běhat nedá. Na předávce jsem byl v čase 2:08, ale ta půlka byla jen odhadnutá.
Ája vyrazila dál a my se Zuzi, která kontrolovala předávaku, jsme pomalu vyšli za ní. Ája je rychlá, ale moc náskok jsem jí teda nevytvořil, tak jsem měl obavu, že nám to o fous unikne. Šli jsme dál a dál a konec v nedohlednu, je to neskutečně dlouhá trať. Pak jsme uviděli Áju, jak na nás s úsměvem mává - její čas byl 3:53, takže jsme souřadnice dostali.
Tou dobrou cestou jsme šli na kešku, ale mezi skalama se cesta hledá dost těžko. Napřed jsme viděli, že musíme na druhej masív. Vylezli jsme na něj, holky jsem nechal v bezpečí uprostřed u čtvercový díry a šel za šipkou. Bohužel mi ukazovala ještě 20 metrů, tak jsme museli slízt dolů a hledat jinde. Při odchodu Zuzi ale volá, že tady je nějaký podezřelý místo... to nás teda pěkně zachránila, protože už jsme šli pryč.
Takže parádní týmovej odlov, kdyby jeden z nás chyběl, tak kešku nenajdeme.
Díky za tuhle klasiku, klobouk dolů těm, kdo to dá v jednom člověku. Fyzicky je to fakt smrťák.