All Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu Logs
Borovák played Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu on 9/25/2022
Rating: 
Tak je to hotové. Trvalo to, ale máme jí.
Když Tulačka2 vyšla, tak už jsme měli, snad bez 5-6 kopečku, všechny zdolané. Začali jsme loni na Pohledské skále a pak dlouho nic. Po prázdninách jsme se tomu začali věnovat a taky objevovat i jiné kopce a cesty.
Žáková-Lisovská-Malinská, tam jsme museli znovu, ale zase už je to s virtálkou spojené, tak dobrý. Ten den byl i závod po osmistovkách. Závodníci značkovali kleštičkami, nám na důkaz zdolání kopce stačí Wherigo .
Kamenný vrch tam chybí dřevěná tyč označující osmistovku.
Pasecká skála byla pro nás novinkou, tak jako nejmladší osmistovka Bohdalec. Tam jsme skálu nečekali a je pěkná, jen jsme se o výlez nepokoušeli.
Výlet směr Tisůvka, to mám chybělo ještě 6 kopců. Byli všude houby, tak byla taška. Cestou zastávka u pramene Sázavy. Kdysi tu byla keška a nebylo to tak upravené.
Dnes nás čekali poslední 3 kopce. K tomu ještě nějaké kešky. Nemůžeme moc psát, ale když jsme měli souřadnice, tak jsme daleko od kešky nebyli. Úkryt je pěkný, trochu jsme vyhrabali listí. Památeční samolepka potěšila. Hodnotíme jako bezva keš, která se nezapomene.
Díky za pěkné zážitky, výhledy a pěknou kešku.
Jen trochu zaráží, že na stránkách Wherigo je tak málo logu. Asi to nemají čím odemknout.
[permalink]
LoneSurvivor25 played Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu on 6/19/2021
Rating:
Jedinou malou poznámku si k wigu dovolím a to tu, že je škoda, že informace o kopečcích se nedají znovu zpětně prohlédnout.
Na druhou stranu oceňuji, že jsou zóny umístěny tak, aby se člověk nemotal v případných davech návštěvníků vrcholů.
Díky moc, bylo to super :-)
[permalink]
Azulka played Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu on 10/20/2020
Rating:
Být poutníkem (či poutnicí :-)) . Naslouchat krajině skrze šlépěje svých sedmimílových bot. Cítit vůni lesa i zápach čerstvého hnoje (nejen na botách :-)). Jíst jablka ze stromů , které potkáš. Pít vodu ze studánky. Usínat s tím, že nevím co přinese příští den. Jediné co vím je, že půjdu. Dál a dál, až kam mne nohy donesou. Do kopců i dolin. Lesem i mokrou travou louky. Vesničkami, kde z oken dýchá teplo a útulno, které dnes není pro mne. Já jsem poutník. Pro mne je mlha, slunce, povětří i mrazík co pálí do dlaní, v tomto ročním čase. Kolikrát mne již cestou napadlo, že v putování je ta největší pravdivost bytí. V batohu jen to nezbytné a přesto dostačující. Starost jen o to, kde nabrat vodu, složit hlavu a zda mne bude provázet déšť či slunce pohladí svými paprsky rozcuchané vlasy. Nezajímám se o statistiky nemocných, mrtvých, zkorumpovaných či oblíbených. To se mne teď netýká. (A jindy snad ano?).To je život někde jinde. Můj je tady a teď uprostřed lesa , na polní cestě, na kamenech , které mi staví cestičku blátem. Tak nějak to bylo.
[permalink]
Slíďák played Tulacka 2 - Koruna Zdarskyh vrchu on 10/3/2020
Rating:
Dnes, krátce po probuzení mi volal Nalim26. Zahřměl: co děláš!? Odpověděl jsem: nic, ale eště to nemám hotový. Chvilka ticha....napínavé. A pak spustil dlouho neutuchající lavinu povelů, příkazů, nařízení, rozkazů, úkolů, povelů a jiných dalších instrukcí, ze kterých jsem jen pobral, že si mám připravit větší svačinu na celý den, dostatek tekutin, pořádné boty, náhradní ponožky, kdyby jsme se zmáchali, šátek, nůž, teplejší oblečení, kdyby jsme se zdrželi do pozdních večerních hodin a že nemám zapomenout na čelovku nebo baterku. Zapomněl jsem. Wigo bylo staženo, a šup za volant, vyzvednout kolegu a honem do lesů. Jak z uvedeného vyplývá cesta byla absolvována v kombinaci rychlý geopovoz a vlastní rychlé nohy. Od vozu jsme vyráželi nikoliv rekreačně vycházkovým, ale vojensky rázným krokem. No spíš to bylo jako by nás někdo pronásledoval a chtěl sežrat. Na třetím kopci se mi povedl nebývalý majstrštyk, zbořil jsem já pako cartridge a již jsem jí neprobral. Stáhnout jí znova a zopakovat si již zablokované nemělo význam. To byla moje blbost, mám čumět co mačkám. Zbytek jsme tedy s Nalimovou značnou obezřetnostíjiž dohráli s jedním telefonem do zdárného konce již za tmy tmoucí v poměrně silném větru. Domů jsem se vrátil utahanej jak kotě, nožičky ošoupané až pod kolena a strhanej jak šňůra od splachovače. Nebojím se napsat zcela dobitej. Přesto ten vejlet za to stál, sice poněkud extrémní, ale FTF. Děkuji za možnost poznání a pozvání do krásné podzimní krajiny.
Jarda Slíďák
[permalink]