O statecnem Cibulkovi
played
Vyrazili jsme s Marky po stopách Cibulkova příběhu. Já jsem ho tedy dohrál daleko dřív než Marky, protože jsem chytře zvolil místo nějakého riskování hned po startu návrat domů, takže vše dobře dopadlo, akorát jsme si občas poplakali nad tatínkem ve vězení, no...
Pak tedy restart a druhý pokus. Po zkušenosti s návratem už jsem raději u dráhy hledal obezřetněji, i když mi to pak celou dobu vrtalo hlavou, jak pěkně by vláček cibulku rozšmelcoval. No měl jsem to zkusit. :-)
Odsud už vše běželo plynule až k slalomu mezi citrónky do vrchu k hradu, kde mi to pak u brány spadlo, a tak jsem si to šel dát ještě podruhé. Pak už to bez spadnutí běželo až do konce, všichni vězni i s dozorcem šťastně zachráněni, pan Borůvka se dočkal i toho luxusního spolubydlení a jako ve filmu jsme mohli šťastně odejít v západu slunce pro poklad.
Díky tedy za příjemné wherigo, čistě hra nám trvala hodinu a třičtvrtě, s cestou zpět k autu to tak ty dvě hoďky byly. A bylo to příjemně vegetariánsky strávené odpoledne. ;-)
P.S. A i se nám v logbooku prý objevila nová postava - pan Řepa. :-)